Black Friday – vybraný protein za poloviční ceny!
Navíc sleva 20 % i na Stay fit. Kód: BLACK
Navíc sleva 20 % i na Stay fit. Kód: BLACK
Umělá sladidla – součást jídelníčku každého z nás, ať už cíleně, nebo nevědomě. Někteří v nich vidí démona, který si zaslouží zatracení, jiní spásu, díky které si mohou osladit život bez výčitek. Pojďme se na ně podívat blíž. Vysvětlíme si, jaký mají vliv nejen na hubnutí.
Většina z nás má sladkou chuť ráda. Denně se tak v jídelníčku setkáváme s cukry nebo s jeho náhražkami. Vlastně i ti z nás, kteří sladkým potravinám neholdují, sladidla konzumují ve slaných výrobcích, aniž by si toho byli vědomi. Vysvětlíme si, jaké zdravotní komplikace nám mohou sladidla způsobit, a co je naopak neprávem se šířící pověra. Představíme si sladidla, která využíváme v KetoDiet produktech.
Zaměříme se na to, jak umělá sladidla ovlivňují:
Obecně jsou sladidla látky poskytující potravinám a nápojům sladkou chuť. Používají se nejen z důvodu ochucení potravin, ale také za účelem konzervace, fermentace či za účelem získání požadované konzistence potraviny.
Rozdělit je můžeme podle několika faktorů:
Dělit je můžeme také na základě obsahu energetické hodnoty na:
My se zaměříme na sladidla umělá, což jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť, ale nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí – např. fruktóza a med. Umělá sladidla nalezneme například v těchto potravinách:
Mezi umělá sladidla dále patří sladidla v potravinách, která jsou založena na bázi polyalkoholů neboli polyolů (například sorbitol, xylitol a maltitol). Ta mají své benefity i svá negativa. Existuje studie, podle které mají prebiotické účinky, tj. působí jako potrava pro naše „dobré” bakterie ve střevech. Na druhou stranu mohou způsobit gastrointestinální potíže, pokud jich sníme příliš.
I proto legislativa udává, že pokud se v potravině či doplňku stravy ve 100 g nachází více než 10 % polyolů, je nutné uvést na obale upozornění, že „při nadměrné spotřebě může vyvolat projímavé účinky”.
Každý jedinec však různé polyoly toleruje jinak, proto neexistuje jedna doporučená bezpečná dávka pro všechny. Někde se objevují doporučení nepřekračovat 40–50 g, což znamená např. ne více než 2–3 proteinové tyčinky slazené polyoly denně, ale je to velmi individuální věc.
Jedná se o heterocyklickou látku bezbarvé nebo bílé krystalické povahy, která je termostabilní. Tělem prochází bez jakékoliv změny, jelikož je nestravitelný. Je 200× sladší než cukr a po přezkoumání více než 50 studií byl už v roce 1983 schválen jako přídavná látka do potravin v 90 zemích. Jako sladidlu se mu pak dostalo schválení až v roce 2003. Většinou ho najdeme ve spojení s aspartamem, méně často už se sukralózou. Zkrátka v drtivé většině případů s nějakým dalším sladidlem, a to z jednoho prostého důvodu – má hořký „ocásek”. Je však odolný vůči teplu a jen tak se nerozloží (je stabilní).
Život acesulfamu v našem těle je krátký. Po konzumaci acesulfamu jej naše tělo kompletně absorbuje a poté okamžitě vyloučí nezměněno močí.
Přijatelná dávka při běžném konzumování je 15 mg/1 kg tělesné hmotnosti za den. Z toho vyplývá, že člověk, který váží 70 kg, může bez nežádoucích účinků denně zkonzumovat 1,05 g acesulfamu K. Toto množství odpovídá 210 g cukru.
V případě Coca-Coly Zero by to bylo pro 60 kg osobu cca 22 ks 330ml plechovek denně.
Acesulfam postupně nahrazujeme šetrnějším sladidlem – stévií.
Jedno z nejbezpečnějších sladidel má celou řadu příznivých účinků. Získává se z listů rostliny stévie sladké. Ta obsahuje steviol‑glykosidy, které jsou zodpovědné za sladkou chuť. V těle se přemění na steviol a v této podobě opouští tělo prostřednictvím moči.
Stévie sladí až 300× víc než cukr, přesto je nekalorická.
Jedná se o halogenový disacharid. Tři –OH skupiny sacharózy byly nahrazeny chlorem, čímž vznikla sukralóza. Její objevení spadá do roku 1976, kdy byla objevena náhodně. Sukralóza je asi 500–600× sladší než cukr. Přibližně 85–97 % opouští tělo nezměněno, pouze 3–4 % odchází s močí. Chuťově je srovnatelná s cukrem, je velmi termostabilní. Sukralóza je zdravotně nezávadná, nebyl prokázán žádný karcinogenní ani mutagenní efekt. V Evropské unii však byla schválena až v roce 2004.
Xylitol se přirozeně vyskytuje v mnoha druzích ovoce i zeleniny a jeho sladivost je srovnatelná se sladivostí klasického cukru. Existuje několik studií, které říkají, že nadměrná konzumace xylitolu může vést k průjmu a žaludečním potížím. A ono to vlastně dává i tak trochu smysl vzhledem k tomu, že naše tělo polyoly v nadměrném množství hůře vstřebává.
Nicméně tady s negativy o xylitolu končíme. Zjistilo se, že má jen minimální účinek na krevní cukr a inzulin, což je dobrá zpráva pro diabetiky nebo osoby se zhoršenou tolerancí glukózy. Také existují studie, které podporují tvrzení, že xylitol může pomoci s regulací tělesné hmotnosti díky potlačování chuti k jídlu.
Dalším zástupce polyolů, který v našich produktech využíváme, je zároveň tím nejznámějším. Maltitol se chemicky nejvíce podobá glukóze (resp. jej z poloviny tvoří), a proto způsobuje vyšší výkyv inzulinu než ostatní polyoly. Sladí přibližně z 90 % jako klasický cukr.
Maltitol se však dokáže blýsknout i v tom lepším světle a ukázat nám pár potenciálních zdravotních benefitů:
Umělých sladidel v našich proteinových jídlech a nápojích se nemusíte obávat. Tento fakt potvrzuje mnoho nových studií.
Fotografie: KetoDiet
Tenhle článek stojí za sdílení!
Výživový poradce a kondiční trenér v jedné osobě. Zodpovědně rozšiřuje náš sortiment o nové produkty a píše články z oblasti zdravého životního stylu.